MÄ›síc je bezesporu jednou z nejvÄ›tších dominant noÄního nebe. Není tedy divu, že naÅ¡e pÅ™edky fascinoval již od pradávna. I starovÄ›ké národy se tak nauÄily mnoho o jeho pohybu, dokonce dovedli pÅ™edvídat zatmÄ›ní.

 

V dneÅ¡ní dobÄ› toho samozÅ™ejmÄ› víme daleko více. Dokonce jsme se na nÄ›j nÄ›kolikrát vypravili, konkrétnÄ› v misích Apollo 11-17 v šedesátých a sedmdesátých letech. VÅ¡echny na nÄ›m pÅ™istály, s výjimkou Apolla 13. Od té doby je vÅ¡ak v tomto ohledu klid – po celá desetiletí na MÄ›síci nespoÄinula noha ÄlovÄ›ka.

 

 

To se může lidem stát divné – skuteÄnÄ› naÅ¡e oběžnice nestojí za zkoumání? Pravda je vÅ¡ak trochu jinde. Ve skuteÄnosti jsou zde jiné, mnohem prozaiÄtÄ›jší důvody, proÄ jsme tam tak dlouho neletÄ›li. A tím hlavním jsou, jak si lze snadno domyslet, finance.

 

Lze si pÅ™edstavit, že cesta na MÄ›síc je finanÄnÄ› velmi nároÄný projekt. AvÅ¡ak po posledním letu programu Apollo byl rozpoÄet NASA znaÄnÄ› seÅ¡krtán. Vesmírný závod nad Ruskem by vyhrán, kilogramy vzorků prachu i kamenů dopraveny na zem a pÅ™edány vÄ›dcům ke zkoumání. Není tedy důvod, proÄ by bylo nutné se tam vracet, a peníze, které tato organizace dostala, tomu odpovídaly.

 

 

To samozÅ™ejmÄ› platí i v dneÅ¡ní dobÄ›. Navíc je zde i problém zastaralé technologie. Ta, která nás tam dopravila v 60. letech, nás tam nemůže dopravit dnes. Ne proto, že by snad byla zniÄena, nýbrž proto, že je již nekompatibilní s dneÅ¡ními poÄítaÄi a systémy. ZjednoduÅ¡enÄ› Å™eÄeno, bylo by to jako snažit se zprovoznit program urÄený pro MS DOS na iPhonu – je mnohem jednodušší zkrátka vymyslet nový, který bude mít stejné výsledky.

 

V souÄasné dobÄ› se vÅ¡ak zájem o MÄ›síc opÄ›t zvyÅ¡uje, a plánuje se první lidská expedice po mnoha letech, tentokrát v rámci projektu Artemis. Je tedy vidÄ›t, že jsme na naÅ¡eho souputníka nezapomnÄ›li, jen zájmy vlád a koneckonců i vÄ›tÅ¡iny lidí ležely jinde.